Je krátce po páté odpoledne. Žena v kostýmku odkládá kabelku, vypíná zvuk telefonu a v recepci solária si objednává deset minut v lehátku. Venku prší, uvnitř hraje tichá hudba a oranžové světlo slibuje alespoň malou pauzu od pracovního dne. Podobný scénář se opakuje v mnoha městech. Solárium se pro část lidí stalo nejen cestou k opálené pokožce, ale také placeným rituálem klidu.
Právě v tom spočívá jeho přitažlivost. Člověk leží, nic neřeší a na chvíli se schová před schůzkami, dětmi i notifikacemi. Pocit tepla navíc uvolňuje svaly a připomíná letní dovolenou. Tělo však během této pauzy dostává dávku ultrafialového záření, které pokožku neuklidňuje, ale zatěžuje.
Co se v soláriu děje a proč tam lidé chodí
Solária používají umělé zdroje UVA a UVB záření. UVA paprsky pronikají hlouběji do kůže a podílejí se na jejím předčasném stárnutí, UVB záření poškozuje povrchové vrstvy a způsobuje zarudnutí či spálení. Zařízení se liší výkonem, konstrukcí i délkou doporučeného opalování, takže deset minut v jednom salonu nemusí znamenat stejnou zátěž jako deset minut jinde.
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny patří opalovací zařízení využívající UV záření mezi karcinogenní faktory pro člověka. Riziko roste s celkovou dávkou záření a s počtem návštěv. Kůže si spálení pamatuje, i když po několika dnech zmizí zarudnutí a opálení začne působit jako žádoucí výsledek.
Znám případ ženy, která chodila do solária před každou dovolenou, aby „nezářila bělostí“ na pláži. Po několika letech si všimla výraznějších pigmentových skvrn na rukou a krku, a návštěvy omezila až po doporučení dermatoložky. Tmavší odstín pokožky pro ni tehdy znamenal upravenější vzhled, ale cena v podobě podráždění a skvrn ji překvapila.
Část návštěvníků hledá také světlo v zimních měsících. Solárium však nenahrazuje léčbu sezónní deprese ani bezpečný zdroj vitaminu D. Účinek na náladu může souviset s teplem, odpočinkem a očekáváním příjemného rituálu, nikoli s tím, že by UV záření řešilo psychické potíže.
Bezpečnostní pravidla nejsou dekorace na recepci
V salonu by měl personál před první návštěvou zjistit typ pokožky, upozornit na rizika a seznámit klientku s dobou expozice. Ochranné brýle nejsou volitelný doplněk. Víčka před UV zářením nechrání dostatečně a zavřené oči neznamenají bezpečí pro zrak.
Na stejný den bych nekombinovala solárium s dlouhým pobytem na slunci. Před návštěvou bych si také ověřila, zda užívám léky nebo používám kosmetiku, která zvyšuje citlivost kůže na UV záření. Patří sem některá antibiotika, léky proti bolesti, přípravky na akné i vybrané bylinné produkty. Tady si nejsem jistá u všech konkrétních přípravků, proto bych si jejich účinek ověřila u lékařky nebo lékárnice.
Do solária by neměly chodit děti a mladiství. V České republice je používání solárií osobami mladšími 18 let zakázáno. Opatrnost vyžadují také lidé s velmi světlou pokožkou, četnými znaménky, rodinnou zátěží melanomem nebo s kožním onemocněním. Čerstvé tetování, poranění či podrážděná kůže si zaslouží spíš klid než další záření.
Já bych neriskovala návštěvu ve chvíli, kdy je kůže už zarudlá, pálí nebo se loupe. Další dávka v takové situaci nepřinese zdravější opálení, ale prohloubí poškození. Stejně bych odmítla salon, kde personál odbývá otázky, nečistí zařízení před klientkou nebo neumí vysvětlit, jak se nastavuje čas.
Relaxace jde i bez UV záření
Solárium má jednu vlastnost, kterou mu nelze upřít: vytvoří pevně ohraničený čas bez povinností. Klientka si lehne, zavře oči a deset minut ji nikdo nežádá o odpověď. Stejný princip ale nabízí masáž, teplá koupel, sauna bez opalování nebo krátká procházka bez telefonu v ruce.
Osobně bych si pro odpočinek vybrala rituál, který pokožku nezatěžuje. Pokud někdo touží po bronzovém odstínu, bezpečnější alternativu představují samoopalovací přípravky, i když ani ty nenahrazují opalovací krém při pobytu venku. Vůně, barva a výsledek se liší podle značky; s tím se člověk musí trochu smířit, stejně jako s tím, že první pokus může skončit oranžovými kotníky.
V salonu bych se ptala na pravidelnou údržbu, původ zařízení a dostupné informace o rizicích. Přesná čísla se podle zdrojů liší, princip však zůstává stejný: čím více UV záření kůže přijme, tím vyšší zátěž si odnáší.
Když už někdo solárium navštíví, neměla by z toho být soutěž o nejtmavší odstín ani náhrada psychologické pomoci. Deset minut ticha může být příjemných, ale k jejich prožití není potřeba vystavovat obličej paprskům, které urychlují jeho stárnutí.
Já bych dnes místo solária vypnula telefon, zatáhla závěsy a dopřála si horkou sprchu bez jediného záření navíc.
