V šatně fitness centra v Praze si žena po tréninku natřela tělo urychlovačem opalování, zamířila do kabiny a nastavila si deset minut. „Chci jen trochu barvy,“ řekla kamarádce, která čekala u skříněk. Podobný rituál se objevuje v reklamách, na sociálních sítích i v přípravě některých modelek a herců. Dokonale bronzová pleť tam působí jako známka zdraví, energie a upravenosti.

Solárium ale neprodukuje zdravější opálení než slunce. Používá ultrafialové záření, především UVA, které proniká hlouběji do kůže a podílí se na jejím předčasném stárnutí; přístroje zároveň vysílají také UVB záření. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila zařízení pro umělé opalování mezi prokázané karcinogeny.

Bronz z kabiny není bezchybný

Případ, který znám, se týkal dvaadvacetileté ženy, jež chodila do solária před každou dovolenou. Chtěla si vytvořit základ, aby se u moře nespálila, jenže po několika měsících začala řešit výrazně sušší pleť, pigmentové skvrny a drobné žilky kolem nosu. Lékařka jí vysvětlila, že takzvaný základ před sluncem neposkytuje spolehlivou ochranu a poškození kůže se sčítá.

Opálení vzniká jako obranná reakce organismu na UV záření. Kožní buňky začnou vytvářet více melaninu, který pleť ztmaví, ale zároveň signalizuje, že kůže už na záření reagovala. Hnědý odstín tedy není potvrzením dobrého zdraví, nýbrž viditelnou stopou po zátěži.

Riziko roste s počtem návštěv, délkou expozice a věkem, kdy člověk se soláriem začne. U lidí se světlou kůží, velkým počtem mateřských znamének nebo rodinnou zátěží melanomem bych si podobné opalování vůbec nevybírala jako kosmetickou rutinu.

Co se skutečně děje v šatnách slavných

Celebrity a influencerky často využívají kombinaci make-upu, tělových přípravků, profesionálního osvětlení a samoopalovacích produktů. Fotografie z červeného koberce proto neukazuje, zda dotyčná osoba strávila čas v soláriu, nebo jen v maskérně. Do výsledku vstupuje také retuš, barevné nastavení obrazu a olej či krém nanesený těsně před focením.

Bezpečnější kosmetickou cestu představují samoopalovací pěny, krémy a nástřiky s dihydroxyacetonem. Ty obarví povrchové vrstvy kůže bez vystavení UV záření, nechrání ale před sluncem. U nástřiku je potřeba chránit oči a dýchací cesty; přesná čísla se podle zdrojů liší, takže tvrzení o absolutní bezpečnosti bych si ověřila přímo u dermatoložky.

V Česku nesmějí provozovatelé solárií poskytovat tuto službu lidem mladším osmnácti let. Provozovna má také zákazníky informovat o rizicích UV záření a dodržovat hygienická a technická pravidla, v praxi však kvalita jednotlivých zařízení i přístup obsluhy kolísají.

Proč lékaři mluví o prevenci

Dermatologové sledují především riziko nemelanomových nádorů kůže a melanomu. UV záření poškozuje genetický materiál buněk a organismus sice část těchto změn opraví, ne všechny ale zmizí. Opakované návštěvy solária proto nejsou oddělenou epizodou, nýbrž další dávkou záření k tomu, které člověk přijme venku.

Varovnými signály zůstávají rychle se měnící znaménko, nepravidelný okraj, více barev v jednom útvaru, krvácení nebo dlouhodobě nehojící se místo. Při takové změně bych nečekala na další termín u kosmetičky a objednala se ke kožní lékařce.

Osobně bych kvůli několika dnům bronzové pokožky neriskovala předčasné vrásky ani vyšetřování podezřelého znaménka. Na fotografii z večírku se opálení tváří jako dokonalý detail, v zrcadle po letech už tak působivě vypadat nemusí.