V praxi se často stává, že člověk objeví na kůži znaménko, které se během několika týdnů zvětšilo, ztmavlo nebo začalo krvácet. Objednání k praktickému lékaři či dermatologovi pak odkládá s odůvodněním, že útvar nebolí. Bolest ale u zhoubných kožních nádorů nebývá podmínkou.
Změna znaménka neznamená automaticky melanom. Každý nový nebo proměňující se útvar však zaslouží odborné posouzení, zvlášť pokud se odlišuje od ostatních znamének na těle.
Které změny vyžadují vyšetření
Dermatologové při hodnocení podezřelých útvarů sledují takzvané pravidlo ABCDE. Písmeno A označuje asymetrii, B nepravidelné okraje, C nejednotnou barvu, D průměr a E vývoj v čase. Samotná velikost nerozhoduje: podezřelý útvar může být malý, zatímco větší znaménko zůstane neškodné.
Objednání se doporučuje při rychlém růstu, změně odstínu, novém krvácení, mokvání, tvorbě krusty nebo dlouhodobém svědění. Pozornost si zaslouží také znaménko, které se výrazně liší od ostatních. Tento znak se označuje jako „ošklivé káčátko“.
Vyšetření neodkládá ani člověk s velkým počtem znamének, světlou kůží, opakovanými spáleninami od slunce nebo výskytem melanomu v rodině. Rychlé objednání je namístě také tehdy, když se změna objeví na místě, které nelze dobře kontrolovat, například ve vlasech, na zádech nebo pod nehtem.
Co dermatolog při vyšetření sleduje
Základem je prohlídka kůže pouhým okem a AI dermatoskopem. Přístroj zvětší kožní útvar a pomocí polarizovaného či nepolarizovaného světla zobrazí struktury, které nejsou viditelné běžným pohledem. Lékař posuzuje pigmentovou síť, rozložení barev, cévní kresbu, okraje i vztah útvaru k okolní kůži.
Dermatolog často porovnává aktuální nález s předchozími fotografiemi. Digitální dermatoskopie Praha 6 umožňuje ukládat snímky a sledovat drobné změny při kontrolách. Pokud nález působí podezřele, následuje odstranění útvaru a histologické vyšetření. Teprve rozbor tkáně stanoví, zda jde o melanom nebo jiný kožní nádor.
Přesná čísla o citlivosti dermatoskopie se liší podle studie, zkušenosti vyšetřujícího a typu sledovaných lézí. Ani zkušený odborník proto neposuzuje znaménko podle jediného znaku.
AI dermatoskop jako pomocník, ne diagnóza
Moderní dermatoskopy mohou být propojené se softwarem využívajícím umělou inteligenci. Algoritmus analyzuje fotografii kožního útvaru a porovnává její charakteristiky s databázemi dříve hodnocených nálezů. Výstupem bývá odhad míry podezření nebo upozornění, že útvar vyžaduje pozornost.
AI pomáhá při třídění nálezů, dokumentaci a sledování změn v čase. Přínos má hlavně v ordinacích, kde lékař vyšetřuje velké množství kožních útvarů. Software ale pracuje s daty, na kterých byl vytvořen, a jeho výsledek ovlivní kvalita fotografie, typ kůže, umístění léze i zastoupení různých diagnóz v databázi.
Výsledek aplikace nenahrazuje dermatologa. Falešně pozitivní nález vede k dalšímu vyšetření, falešně negativní výsledek naopak může vytvořit nebezpečný pocit bezpečí. Odborníci proto doporučují vnímat AI jako podpůrný nástroj, nikoli jako domácí test nebo definitivní potvrzení, že je znaménko neškodné.
Fotografování znamének v domácím prostředí má smysl pro orientační sledování, nikoli pro stanovení diagnózy. Snímek by měl být ostrý, pořízený za stejného světla a doplněný měřítkem, například pravítkem. Pokud se útvar mění, krvácí nebo se odlišuje od okolních znamének, objednání k dermatologovi by neměla nahrazovat žádná aplikace.
Na vyšetření se přichází bez make-upu, samolepicích náplastí a silných krémů na sledovaném místě; podezřelé znaménko se před kontrolou nemá doma seškrabovat ani chemicky ošetřovat.
