Opálená pokožka se v pracovním i společenském prostředí často čte jako známka upravenosti, energie a životního stylu. Právě proto část lidí navštěvuje solária před dovolenou, společenskou událostí, focením nebo důležitou pracovní schůzkou. Vzhled přitahuje pozornost rychleji než životopis, i když sám o sobě o schopnostech člověka nic nevypovídá.
Solária používají umělé ultrafialové záření, které stimuluje tvorbu kožního pigmentu. Výsledkem je opálení, ale zároveň také poškození kožních buněk. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila zařízení využívající UV záření mezi karcinogenní pro člověka. Dermatologové upozorňují také na rychlejší stárnutí kůže, pigmentové skvrny a poškození očí.
Opálení jako součást společenského obrazu
V reklamě, módě i na sociálních sítích se opálený vzhled spojuje s aktivním životem, cestováním a finanční pohodou. Člověk s bronzovou pokožkou tak může působit sebevědoměji, odpočatěji a připraveněji na kontakt s okolím. Tento dojem vzniká během několika vteřin a v prostředí, kde rozhoduje první setkání, se s ním počítá.
Personalisté ale při výběru kandidátů sledují především zkušenosti, komunikaci, výsledky a schopnost reagovat na konkrétní situace. Opálení může upravit celkový vzhled, nikoli nahradit kompetence. Já bych proto návštěvu solária kvůli pracovnímu pohovoru nevolila. Upravené oblečení, zdravě vypadající pleť a klidné vystupování udělají podobnou službu bez dávky UV záření.
Význam má také prostředí. V reklamě, hotelnictví, fitness nebo zábavním průmyslu se vizuální stránka prezentace hodnotí citlivěji než například v technických profesích. Ani tam ale neplatí, že tmavší odstín kůže automaticky znamená úspěch. Taková představa patří spíš k marketingu než k ověřitelným pracovním kritériím.
Co ukazují zdravotní rizika
Umělé opalování není bezpečnější alternativou k přirozenému slunci. UV-A i UV-B záření proniká do kůže a opakované vystavení zvyšuje kumulativní poškození. Riziko se týká také mladších lidí, jejichž pokožka si každou dávku záření „pamatuje“. Přesná čísla se podle zdrojů liší, shoda ale panuje v tom, že dřívější začátek návštěv solária znamená vyšší celoživotní zátěž.
Znám případ ženy, která začala chodit do solária před každou pracovní prezentací. Říkala, že po opálení vypadá odpočatěji a lidé jí věnují větší pozornost. Po několika měsících si ale všimla výraznějších skvrn na tváři a přestala návštěvy zvládat finančně i časově. Na prezentacích jí nakonec víc pomohla změna účesu, dobře padnoucí sako a příprava odpovědí než samotná barva pokožky.
Osobně bych neriskovala pravidelné opalování kvůli dojmu, který lze vytvořit i jinak. Samoopalovací přípravky nebo profesionální nástřik dokážou změnit odstín bez UV záření, přesto vyžadují rozumné používání a kontrolu složení. Ani bronzový make-up neřeší všechny situace, například sport nebo horké počasí, ale zdravotní účet za něj bývá výrazně menší.
Image, která nestojí jen na barvě kůže
Úspěšný vzhled se skládá z detailů: čisté a padnoucí oblečení, přirozený výraz, upravené vlasy, držení těla a způsob, jakým člověk mluví. Opálení do této skládačky zapadnout může, nemělo by však být jejím středem. Přehnaně tmavý odstín navíc působí nepřirozeně a odvádí pozornost od samotného člověka.
Já bych před důležitou schůzkou dala přednost spánku, hydrataci a oblečení, ve kterém se dokážu volně pohybovat. Tady si nejsem jistá jen u rychlosti, s jakou se lidé od opálení odvracejí: módní preference se mění a bronzová pokožka už dávno není jedinou představou zdravého vzhledu.
Solárium tedy přispívá k image úspěšného člověka pouze prostřednictvím prvního vizuálního dojmu. O skutečném postavení, důvěryhodnosti ani pracovních výsledcích nerozhoduje. Když jsem naposledy viděla kandidátku s dokonale opálenou pletí a připraveným portfoliem, zaujalo mě nakonec hlavně to, že dokázala přesně odpovědět na každou otázku.
