Opravdu stačí deset minut v soláriu, aby člověk dohnal zimní nedostatek slunce? Krátká odpověď zní ne. Solárium vysílá především ultrafialové záření, zatímco únava, špatná nálada a zimní útlum souvisejí s nedostatkem denního světla, pohybu, spánku i s dalšími faktory. Opálená kůže proto není důkazem, že se tělo „dobilo“.
Co solárium tělu skutečně dělá
UV záření v soláriích aktivuje tvorbu kožního pigmentu melaninu. Výsledkem je opálení, nikoli přísun energie. Zařízení mohou vyzařovat vysokou dávku UVA paprsků, některá také UVB záření. Obě složky pronikají do kůže a poškozují její buňky.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila zařízení vyzařující UV záření mezi prokázané karcinogeny. Riziko se týká především nádorů kůže, včetně melanomu. Přidává se rychlejší stárnutí pokožky, pigmentové skvrny a poškození očí, pokud nejsou správně chráněné.
Já bych deset minut v soláriu kvůli únavě nevolila. Zní to jako rychlá zkratka, ale ve skutečnosti jde o dávku záření, kterou člověk podstupuje kvůli pocitu, pro nějž existují bezpečnější cesty.
Proč si lidé pletou slunce se světelnou terapií
V zimě se používají světelné lampy určené pro takzvanou jasnou světelnou terapii. Ty napodobují intenzitu denního světla, ne opalování. Do očí dodávají jas bez UV záření, které je pro tento účel zbytečné a škodlivé. Lampa se používá ráno, obvykle ve vzdálenosti stanovené výrobcem, a člověk se do ní nedívá přímo.
U sezónní poruchy nálady může světelná terapie pomoci s nastavením cirkadiánního rytmu. Nejde ale o univerzální recept na každou únavu. Za vyčerpáním může stát anémie, porucha štítné žlázy, deprese, infekce nebo dlouhodobý nedostatek spánku.
Znám případ ženy, která chodila v lednu do solária třikrát týdně, protože tvrdila, že po něm „funguje jako v létě“. Opálení skutečně získala rychle, únava se ale po několika týdnech vrátila a na rameni se jí objevilo podráždění, které nechtěla řešit. Nakonec si nechala vyšetřit krev a ukázalo se, že problém nesouvisel s nedostatkem slunce.
Vitamin D není argument pro solárium
Sluneční UVB záření se podílí na tvorbě vitaminu D v kůži. To ale neznamená, že je solárium vhodným zdrojem. Poměr UVA a UVB se mezi jednotlivými přístroji liší a dávku nelze bezpečně nastavit tak, aby člověk získal vitamin D bez poškození kůže.
Přesná čísla se podle zdrojů liší, ale shoda panuje v tom, že opalování v soláriu není léčba nedostatku vitaminu D. Pokud krevní test ukáže nízkou hladinu, řešením bývá doplněk doporučený lékařem a úprava jídelníčku. Tohle bych si ověřila u praktické lékařky, ne u obsluhy solária.
V zimních měsících navíc lidé často hledají v soláriu něco jiného než vitamin D. Chtějí barvu, chvíli klidu a pocit, že udělali něco pro sebe. To je pochopitelné, jenže stejný rituál lze spojit s teplem, hudbou nebo odpočinkem bez UV paprsků.
Kdy už únava patří k lékaři
Jednorázová zimní malátnost není diagnóza. Pokud však únava trvá týdny, zhoršuje se, přidává se dušnost, bušení srdce, výrazné změny nálady nebo potíže se spánkem, je namístě návštěva lékaře. Solárium příčinu neodstraní, pouze ji na chvíli překryje.
Osobně bych při špatné náladě začala ranním denním světlem, pravidelným vstáváním a krátkou procházkou, i kdyby venku bylo šedivo a protivně. Jestli bych sáhla po lampě, vybrala bych model bez UV záření a při dlouhodobých potížích bych se poradila s lékařkou.
Deset minut pod trubicemi tedy člověku nedodá sluneční energii, vitaminovou jistotu ani zdravější barvu. Dodá mu UV dávku, kterou si pokožka pamatuje déle než samotný pocit odpočinku. Do solária bych kvůli chybějícímu slunci nešla.
