Fyzioterapie Praha 6 při bolestech zad nezačíná automaticky masáží ani sérií cviků. První návštěva slouží především k tomu, aby fyzioterapeut zjistil příčinu obtíží, jejich rozsah a okolnosti, za kterých vznikají. Vyšetření trvá přibližně 30 až 60 minut podle pracoviště, složitosti potíží a zdravotní historie pacienta.
Rozhovor rozhoduje o dalším postupu
Na začátku se řeší místo bolesti, její intenzita, délka trvání a vývoj. Fyzioterapeut se ptá také na to, zda bolest vystřeluje do hýždí nebo končetin, zda se objevuje brnění, ztráta citlivosti či slabost. Zaznívají otázky týkající se práce, sportu, spánku, předchozích úrazů, operací a dalších onemocnění.
Pacient by měl přinést výsledky zobrazovacích vyšetření, pokud je má k dispozici. Patří sem například zpráva z rentgenu, magnetické rezonance nebo počítačové tomografie. Samotný nález na snímku ale neurčuje automaticky zdroj bolesti. Výhřez ploténky, změny na obratlech nebo opotřebení kloubů se objevují i u lidí bez výrazných obtíží.
Fyzioterapeut Praha 6 se současně zaměřuje na varovné příznaky. Náhlá ztráta síly v noze, poruchy kontroly močení nebo stolice, necitlivost v oblasti rozkroku, horečka, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti či bolest po vážném úrazu vyžadují lékařské posouzení. V takové situaci není vhodné spoléhat pouze na cvičení v ordinaci.
Co zahrnuje fyzické vyšetření
Po rozhovoru následuje vyšetření stoje, chůze a pohybů páteře. Sleduje se rozsah předklonu, záklonu a rotací, reakce bolesti i rozdíl mezi levou a pravou stranou těla. Součástí bývá vyšetření svalové síly, citlivosti, reflexů a napětí měkkých tkání. Podle obtíží se testují také kyčle, pánev nebo dolní končetiny, protože bolest v bedrech nemusí vycházet pouze ze zad.
Fyzické vyšetření není soutěž ve výdrži. Pohyb, který vyvolá ostrou nebo vystřelující bolest, se nemá násilně opakovat. Odborník během vyšetření sleduje také kvalitu pohybu, dýchání a způsob, jakým pacient reaguje na změnu polohy.
V praxi se často stává, že člověk přichází kvůli bolesti v bedrech, ale potíže se zhoršují například při dlouhém sezení, omezeném pohybu kyčle nebo jednostranném zatěžování v zaměstnání. Fyzioterapeut pak neřeší pouze bolestivé místo, ale celý pohybový vzorec. Léčba může zahrnovat mobilizaci kloubů, práci s měkkými tkáněmi, nácvik správného pohybu a domácí cvičení.
Není přitom jednoznačné, která jednotlivá metoda funguje nejlépe pro všechny pacienty. Zdroje se liší podle typu bolesti, délky obtíží a použité metodiky. U dlouhodobých bolestí zad se proto doporučuje kombinovat aktivní cvičení s úpravou denního režimu; pasivní procedury samy o sobě zpravidla nestačí.
Co si připravit a jak vypadá další péče
Na první návštěvu se hodí pohodlné oblečení, které neomezuje pohyb a umožní odhalit oblast zad, pánve nebo končetin. Vhodné je sepsat si užívané léky, prodělané operace a hlavní otázky. Pacient by měl přesně popsat, co bolest zhoršuje a co přináší úlevu. Tvrzení, že záda bolí „pořád“, neposkytuje tolik informací jako konkrétní údaj o bolesti při sezení, chůzi, spánku nebo zvedání nákladu.
Po vyšetření fyzioterapeut vysvětlí pracovní závěr a navrhne další postup. Ten může obsahovat jednoduché cviky, doporučení k přestávkám při sezení, úpravu pracovního místa nebo postupný návrat ke sportu. Cviky mají být srozumitelné a proveditelné bez speciálního vybavení. Odborníci radí začínat s menším počtem opakování a sledovat reakci těla během několika hodin po cvičení.
První návštěva nemusí přinést okamžité odstranění bolesti. Jejím výsledkem má být především jasnější představa o příčinách obtíží, bezpečném pohybu a dalším plánu. Pokud se bolest po terapii výrazně zhorší, objeví se nová slabost, porucha citlivosti nebo jiné varovné příznaky, je třeba kontaktovat fyzioterapeuta či lékaře.
U akutních potíží se termín další kontroly řídí průběhem obtíží, u dlouhodobých problémů se sleduje hlavně změna funkce, tolerance zátěže a schopnost zvládat běžné činnosti. Domácí cvičení má smysl tehdy, když odpovídá nálezu a pacient rozumí jeho provedení.
Na první návštěvu se proto nechodí pouze pro okamžitou úlevu, ale také pro vyšetření, které určí bezpečný způsob dalšího zatěžování zad.
