Dermatochirurgie řeší chirurgické odstranění kožních útvarů, mezi které patří znaménka, cysty, fibromy, bradavice i nádory kůže. Důvodem zákroku bývá podezřelý vzhled, opakované dráždění, krvácení, bolest nebo kosmetická zátěž. U útvarů s nejasným původem rozhoduje o dalším postupu dermatolog po vyšetření kůže.

Vyšetření a volba zákroku

První fázi tvoří pohledové vyšetření a dermatoskopie. Dermatolog hodnotí tvar, okraje, barvu, velikost a změny útvaru v čase. Zohledňuje také jeho umístění, rodinnou anamnézu kožních nádorů a případné potíže, jako je svědění, mokvání nebo krvácení. Fotodokumentace pomáhá porovnat nález při další kontrole.

Ne každý útvar vyžaduje okamžité chirurgické odstranění. U podezřelých lézí se volí postup, který umožní získat dostatečný vzorek tkáně a současně zachovat bezpečnost pacienta. Odstranění může proběhnout jako úplná excize s lemem zdravé kůže, povrchové snesení útvaru nebo odběr části tkáně, takzvaná biopsie. Zvolená metoda závisí na typu nálezu a na tom, zda je potřeba histologické vyšetření.

Pacient před výkonem informuje lékaře o užívaných lécích, alergiích a poruchách srážlivosti. Léky ovlivňující krvácení se nevysazují bez pokynu ošetřujícího lékaře. Kůže se před zákrokem vydezinfikuje a místo se znecitliví injekcí lokálního anestetika. Samotný vpich bývá krátký, během další části výkonu pacient vnímá spíše tlak než bolest.

Průběh odstranění a vyšetření tkáně

Chirurg označí rozsah zákroku, provede řez a útvar odstraní. U některých nálezů vzniká rána, kterou lze uzavřít stehy. Jinde se rána ponechává k hojení takzvanou sekundární cestou, při níž se postupně vyplní novou tkání. Volba závisí na velikosti defektu, napětí kůže a umístění, například na obličeji, trupu nebo končetině.

Bežný scénář vypadá takto: pacient přichází s nově se měnícím znaménkem na zádech, dermatolog provede dermatoskopii a doporučí jeho odstranění. Po místním znecitlivění následuje excize, rána se uzavře několika stehy a odebraný materiál putuje do histologické laboratoře. Výsledek následně určí, zda je léčba ukončena, nebo zda je potřeba další zákrok či kontrola.

Histologie posuzuje strukturu tkáně pod mikroskopem a upřesňuje diagnózu. U zhoubných nádorů se hodnotí také hloubka prorůstání, okraje odstraněné tkáně a další vlastnosti důležité pro léčebný plán. Doba zpracování se liší podle pracoviště a složitosti nálezu. Přesná čísla se liší podle studie i místních podmínek také u výskytu komplikací, proto nelze jeden údaj přenést na všechny typy zákroků.

Stehy se odstraňují podle místa výkonu a napětí kůže. Na obličeji to bývá přibližně za pět až sedm dní, na trupu a končetinách přibližně za sedm až čtrnáct dní. Rozhodující je stav rány, nikoli pouze uplynulý počet dnů.

Hojení, jizva a varovné příznaky

Po výkonu se rána překryje sterilním krytím. Pacient dostává pokyny k převazu, sprchování a omezení fyzické zátěže. První dny se doporučuje udržovat krytí čisté a suché podle instrukcí pracoviště, ránu zbytečně nedráždit a chránit ji před třením. Při krvácení se přikládá čistý tlakový obvaz; pokud krvácení nepolevuje, je nutné kontaktovat zdravotnické zařízení.

Lehké zarudnutí, citlivost a otok v okolí rány patří k běžné reakci po zákroku. Varovnými příznaky jsou rychle se zhoršující bolest, šířící se zarudnutí, hnisavý výtok, horečka, rozestup okrajů rány nebo výrazné krvácení. Při jejich výskytu se doporučuje nečekat na plánovanou kontrolu a vyhledat lékaře.

Jizva se mění několik měsíců. Nejprve bývá růžová nebo červená, později bledne a měkne. Její vzhled ovlivňuje genetika, místo operace, velikost rány i způsob uzavření. Po zhojení se doporučuje chránit jizvu před ultrafialovým zářením oděvem nebo opalovacím přípravkem s vysokým ochranným faktorem, protože slunce může vést k trvalému ztmavnutí jizvy.

U některých pacientů vznikne vystouplá nebo rozšířená jizva, zejména při individuální tendenci ke keloidnímu či hypertrofickému hojení. Léčba pak zahrnuje tlakové krytí, silikonové přípravky, obstřiky nebo další dermatologické postupy. O jejich vhodnosti rozhoduje stav jizvy při kontrole.

Výsledek histologického vyšetření patří do zdravotnické dokumentace a pacient má mít jasno v tom, kdy a jakým způsobem se jej dozví. U odstraněného kožního útvaru je právě laboratorní rozbor tkáně podkladem pro další péči.