Atopická dermatitida je neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, při němž je narušena kožní bariéra a kůže snadněji ztrácí vodu. Do organismu zároveň pronikají dráždivé látky, což podporuje zánět. Typickými projevy jsou intenzivní svědění, suchá a zarudlá ložiska, šupinatění, praskliny nebo mokvání. U dětí se vyrážka často objevuje na tvářích, ve vlasaté části hlavy a na končetinách, u dospělých také v loketních a podkolenních jamkách, na rukou, krku a očních víčkách.

Onemocnění není nakažlivé a nesouvisí se špatnou hygienou. Průběh se střídá mezi klidovými obdobími a vzplanutími, která spouští suchý vzduch, pocení, tření, stres, některé kosmetické přípravky nebo infekce. Potravinová alergie se na zhoršení podílí jen u části pacientů. Bez vyšetření proto není vhodné vyřazovat z jídelníčku více potravin najednou, zvlášť u dětí.

Jak se atopická dermatitida léčí

Diagnózu stanovuje lékař podle vzhledu kůže, vývoje potíží a dalších příznaků. Laboratorní test neexistuje jako jediná rozhodující metoda. Alergologické vyšetření má smysl při podezření na konkrétní alergii, opakovaných reakcích po jídle nebo při nejasném průběhu. Samotný pozitivní alergologický test ještě neprokazuje, že daná látka způsobuje kožní potíže.

Základem léčby atopické dermatitidy je pravidelné používání emoliencií, tedy mastí, krémů nebo balzámů, které doplňují tuky a omezují ztrátu vody. Nanášejí se na celou suchou kůži, nejen na červená místa. Při vzplanutí se přidávají protizánětlivé léky, nejčastěji lokální kortikosteroidy. Jejich síla a délka používání se řídí věkem, místem aplikace a rozsahem postižení. Na obličej, oční víčka a kožní záhyby se volí jiný postup než na ztluštělou kůži dlaní nebo chodidel.

Lokální kortikosteroidy při správném používání patří k účinné a bezpečné léčbě. Riziko nežádoucích účinků roste při dlouhodobém nanášení silných přípravků na citlivá místa bez lékařské kontroly. Alternativou pro některé oblasti jsou takrolimus nebo pimekrolimus. U rozsáhlejších a těžkých forem přichází na řadu fototerapie nebo celková léčba, včetně biologických léků a moderních cílených přípravků. Výběr závisí na věku, aktivitě nemoci, dalších diagnózách i úhradových pravidlech.

V praxi se často stává, že rodina přestane protizánětlivý krém používat hned po zblednutí ložisek. Kůže však zůstává citlivá a zánět se může rychle vrátit. Lékař proto někdy doporučí krátkou preventivní aplikaci na místa, kde se vyrážka opakuje, i v době bez výrazných příznaků. Takový režim se označuje jako proaktivní léčba a musí vycházet z konkrétních pokynů.

Odborné zdroje se rozcházejí v přesném podílu pacientů, u nichž atopická dermatitida přetrvá do dospělosti. Čísla se liší podle věku sledovaných osob, definice nemoci i země, ve které studie probíhala. Shoda panuje v tom, že onemocnění začíná u značné části pacientů v dětství a u mnoha z nich se časem zmírní.

Každodenní péče o kůži

Emoliencium se nanáší několikrát denně, ideálně do několika minut po koupeli nebo sprše, kdy je pokožka ještě lehce vlhká. Množství musí pokrýt celou postiženou i suchou oblast. Mastnější přípravky se hodí na výrazně suchou kůži, lehčí krémy jsou praktičtější během dne. Při výběru se doporučuje dávat přednost neparfemovaným výrobkům s krátkým složením a vyhnout se alkoholu, esenciálním olejům a dalším známým dráždivým látkám.

Koupel nemusí být zakázaná. Voda má být vlažná, pobyt ve vaně krátký a mycí přípravek šetrný. Pokožka se po umytí neotírá silným třením, ale jemně osuší přikládáním ručníku. Vhodné je prát oblečení v neparfemovaném prostředku, prádlo důkladně máchat a volit měkké bavlněné materiály. Vlna a hrubé syntetické tkaniny svědění často zhoršují.

Dětem prospívají krátké nehty, protože omezují poranění při škrábání. U kojenců se při vzplanutí sleduje také spánek, pití a celkový stav. Opakované noční buzení, krvavé škrábance nebo rychlé šíření vyrážky patří k důvodům pro kontrolu u pediatra či dermatologa. Rutinní používání antiseptik není vhodné, protože mohou kůži dále podráždit.

Dospělí řeší vedle kožních projevů také vliv nemoci na práci, spánek a psychiku. Atopická dermatitida na rukou komplikuje kontakt s vodou, čisticími prostředky i některými pracovními materiály. Při mokré práci se doporučují ochranné rukavice s bavlněnou vložkou, které se pravidelně mění. Dlouhé nošení neprodyšných rukavic podporuje pocení a podráždění.

Náhlé zhoršení s bolestí, hnisavými puchýřky, žlutými krustami, horečkou nebo rychlým šířením zarudnutí vyžaduje lékařské vyšetření. Příčinou může být bakteriální infekce, virová infekce nebo jiná kožní nemoc. Kortikosteroidní přípravky se v takové situaci nemají svévolně nahrazovat antibiotiky ani vysazovat bez doporučení lékaře.

Co ovlivňuje průběh u dětí a dospělých

U dětí se léčba přizpůsobuje menší tělesné ploše, citlivosti kůže a schopnosti spolupracovat. U kojenců se vyrážka často mění rychle a rodiče potřebují přesný návod, kam a jak často přípravek nanášet. U školních dětí hraje roli pocení při sportu, chlorovaná voda, tření oděvu a škrábání během spánku. Není správné automaticky spojovat každé zhoršení s konkrétním jídlem.

V dospělosti se častěji přidává kontaktní alergie, například na nikl, konzervační látky, parfémy nebo pracovní chemikálie. Při chronickém ekzému rukou může dermatolog Dejvice doporučit epikutánní testy, které hledají alergii vznikající po kontaktu s látkou. Úprava pracovních podmínek pak někdy ovlivní stav výrazněji než střídání několika volně prodejných krémů.

Doporučuje se vést stručný záznam o vzplanutích, používaných přípravcích, koupání, sportu a případných infekcích. Takový přehled usnadní rozpoznání spouštěčů, ale nenahrazuje lékařské vyšetření. Vhodné je také používat předepsané léky podle domluveného režimu a nehodnotit jejich účinek po jediném dni.

Teplota v místnosti, vlhkost vzduchu a psychická zátěž mohou průběh ovlivnit, jejich význam se však u jednotlivých pacientů liší. Přehnané omezování běžných aktivit proto nemá oporu ve všech případech. Pravidelné promazávání, včasné zahájení léčby vzplanutí a kontrola při podezření na infekci zůstávají praktickými kroky, které přímo ovlivňují stav kůže.

U dětí i dospělých se má léčebný plán upravit ve chvíli, kdy svědění narušuje spánek, ložiska se vracejí na stejná místa nebo běžná místní léčba přestává stačit.