Tekutiny, stín a lehké oblečení

V horku tělo odvádí teplo především pocením, a proto potřebuje pravidelný přísun tekutin. Vhodná je voda, minerální voda nebo neslazený čaj. Při silném pocení, dlouhém sportu či fyzické práci se hodí také nápoj s obsahem minerálů. Alkohol a velmi sladké nápoje zatěžují organismus a jako hlavní zdroj tekutin se nehodí.

Na pití není dobré čekat až do chvíle, kdy se objeví výrazná žízeň. Láhev s vodou by měla být během dne snadno dostupná, především u dětí, seniorů a lidí pracujících venku. Přesné množství tekutin se liší podle věku, tělesné zátěže, zdravotního stavu i teploty prostředí, takže univerzální číslo neexistuje.

Vzdušné oblečení z přírodních nebo funkčních materiálů omezuje přehřívání lépe než těsné tmavé vrstvy. Pomáhá také pokrývka hlavy, sluneční brýle a pobyt ve stínu. Oblečení nemusí být co nejkratší; volný střih a prodyšná látka odvádějí teplo účinněji než odhalená kůže vystavená přímému slunci.

V praxi se často stává, že člověk vyrazí na delší výlet bez vody, protože plánuje krátkou trasu. Zdržení, špatně značená cesta nebo chybějící stín pak rychle změní nenáročnou procházku v rizikovou situaci. Odborníci proto doporučují nosit vodu i na krátké cesty a před náročnější aktivitou zkontrolovat předpověď, délku trasy a dostupnost míst k ochlazení.

Jak snížit teplotu v bytě i venku

Okna orientovaná na slunečnou stranu se přes den zavírají a stíní žaluziemi, roletami nebo závěsy. Větrání patří do chladnější části dne, tedy brzy ráno nebo večer. Ventilátor zlepšuje proudění vzduchu, sám o sobě však místnost výrazně neochladí. Pokud teplota uvnitř stoupá, pomůže klimatizace nastavená bez prudkého rozdílu vůči venkovnímu prostředí.

Chladná sprcha, vlhký ručník na šíji nebo opláchnutí předloktí poskytují rychlou úlevu. Ledová voda ale není vhodná pro každého a náhlé prudké ochlazení může vyvolat nepříjemnou reakci organismu. Rozumnější je ochlazovat tělo postupně, přesunout se do stínu a na několik minut přerušit fyzickou námahu.

Sport a těžká práce se plánují na ráno nebo pozdější večer. Během nejteplejší části dne se doporučuje zpomalit tempo, dělat pravidelné přestávky a kontrolovat příznaky únavy. Pocit slabosti, bolest hlavy, nevolnost, závratě, křeče a neobvykle silné pocení signalizují, že tělo už zátěž nezvládá bez odpočinku.

Kdy přehřátí vyžaduje rychlou pomoc

Při podezření na přehřátí je třeba postiženého přesunout do chladu, uvolnit těsné oblečení a ochlazovat ho mokrým textilem nebo vlažnou vodou. Pokud je při vědomí a bez potíží polyká, podávají se malé doušky vody. Fyzická aktivita se okamžitě přerušuje.

Zmatenost, porucha vědomí, horká kůže, velmi vysoká tělesná teplota, křeče nebo zhoršující se stav mohou ukazovat na úpal. V takové situaci se volá zdravotnická záchranná služba na čísle 155 nebo 112. Osobě v bezvědomí se nepodává pití a čeká se na příjezd pomoci v poloze, která udržuje volné dýchací cesty.

Zvýšenou pozornost vyžadují malé děti, senioři, těhotné ženy a lidé s onemocněním srdce, plic nebo ledvin. Riziko zvyšují také některé léky, například přípravky ovlivňující odvodnění organismu či krevní tlak. U těchto skupin se vyplatí plánovat pobyt venku podle teploty a zajistit kontrolu během nejteplejších hodin.

Zaparkované auto nepředstavuje bezpečné místo ani při pootevřeném okně. Teplota v kabině stoupá rychle a dítě nebo zvíře v takovém prostoru nesmí zůstat bez dozoru.

Při bezvědomí, zmatenosti nebo křečích po pobytu v horku se volá záchranná služba okamžitě.