Solárium není neutrální péče o tělo
Opalování v soláriu funguje pomocí ultrafialového záření, především UVA, které proniká hlouběji do kůže. Zařízení často dodává také UVB záření, jež způsobuje zarudnutí a podílí se na vzniku spálení. Výsledkem je rychlejší opálení, nikoli zdravější pokožka.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila zařízení využívající UV záření do skupiny prokázaných karcinogenů. Riziko souvisí s celkovou dávkou záření, věkem při prvním použití i četností návštěv. U lidí, kteří začnou se soláriem v mladém věku, se nebezpečí poškození kůže zvyšuje.
„Zdravé opálení“ je ostatně trochu podezřelá slovní kombinace. Opálení vzniká jako obranná reakce kůže na UV záření, nikoli jako známka toho, že tělo dostalo něco prospěšného. Já bych solárium do péče o tělo nezařadila, pokud by jediným cílem byla hezčí barva pokožky.
Jaké zdravotní dopady odborníci sledují
Nejčastěji se mluví o rakovině kůže, včetně melanomu. UV záření ale urychluje také tvorbu vrásek, ztrátu pružnosti, pigmentové skvrny a další známky předčasného stárnutí. Poškození se přitom sčítá. Jedna návštěva nemusí zanechat viditelnou stopu, buňky si však biologickou zátěž „nevymažou“.
Riziko se netýká jen pokožky. Při nedostatečné ochraně očí může dojít k podráždění nebo poškození očních struktur. Ochranné brýle proto nejsou dekorace, ale základní vybavení. Kontaktní čočky ani zavřené oči jejich funkci nenahradí.
Solárium se také někdy doporučuje jako cesta k vitaminu D. Tudy bych ale nešla. Vitamin D lze získat ze stravy, doplňků a přirozeného pobytu venku, přičemž kvůli jeho tvorbě není nutné vystavovat kůži intenzivnímu UV záření. Přesná čísla se podle zdrojů liší, ale žádná běžná dávka opalování v soláriu se nepovažuje za bezpečnou cestu k lepšímu zdraví.
Znám případ ženy, která chodila několik let do solária před každou dovolenou, protože se chtěla vyhnout bledé kůži a spálení u moře. Později si nechala odstranit podezřelou pigmentovou lézi. Lékař jí tehdy neřekl, že ji způsobil právě pobyt v soláriu — takovou jistotu z jednoho konkrétního příběhu mít nelze. Její zkušenost ale ukázala, jak snadno se kosmetický zvyk promění v pravidelnou dávku záření, nad kterou člověk přestane přemýšlet.
Bezpečnější cesta k opálenému vzhledu
Pokud jde o barvu pokožky, nabízí se samoopalovací přípravky nebo nástřik. Tyto metody nepoškozují kůži UV zářením, ale neposkytují ochranu před sluncem. Na obalu proto zůstává důležité hledat samostatný údaj o SPF a během pobytu venku používat opalovací krém, oblečení a stín.
Některé salony lákají na krátké procedury, moderní lampy nebo speciální programy pro citlivou pokožku. Technické označení však nemění podstatu: zařízení stále vystavuje tělo ultrafialovému záření. Neriskovala bych solárium vůbec, pokud mám velmi světlou kůži, mnoho znamének, osobní či rodinnou historii rakoviny kůže nebo užívám léky zvyšující citlivost na světlo.
Opatrnost se týká také lidí s kožními nemocemi a těch, kdo mají čerstvé jizvy, podrážděnou pokožku nebo poranění. Tady si nejsem jistá bez znalosti konkrétní diagnózy, takže bych se před jakoukoli návštěvou poradila s dermatoložkou. Představa, že krátké opalování „zahojí“ akné nebo ekzém, patří mezi rozšířené zkratky, které mohou oddálit vhodnou léčbu.
Osobně bych peníze za solárium utratila spíš za kvalitní samoopalovací přípravek, vyšetření podezřelého znaménka nebo obyčejný výlet venku. Bronzer se dá večer smýt. Poškození kůže tak snadno ne.
